Pokud patříte mezi lidi, kteří nevědí, zda si pořídit pejska s průkazem původu (rodokmenem), nebo bez, zde bych uvedl několik důvodů a argumentů pro tzv. „papírového“ psa.
Zdraví:
Koupíte-li pejska s rodokmenem, máte jistotu, že budete znát zdravotní stav obou rodičů, neboť majitel, který chce uchovnit psa, nebo fenku (aby mohl odchovávat štěňata s průkazem původu), musí splnit tyto náležitosti : pravidelné kontroly zdravotního stavu u veterináře, povinná očkování a odčervení, rentgenologické vyšetření (tzv. dysplazie) kyčelních a loketních kloubů. Kromě toho pejsek, u kterého jsou zjištěny závažné zdravotní vady jako nemoci očí, epilepsie nebo např. i vysoký stupeň morfologické deformace kyčelních kloubů (výše zmíněná dysplazie, která v pozdějším věku může způsobit bolestivé pohybové problémy), nejsou pro chov vůbec uvolněni. U chovných jedinců je rovněž sledován rodokmen předků, což sice nezaručí 100 % zdravotní stav, ale vyloučí příbuzenské křížení, které může být zdrojem mnoha genetických vad (vzpomeňte jen na zdravotní problémy rodu Habsburků z naší historie).
Vzhled a povaha:
Na první pohled nemusíte psa bez PP a s PP vůbec rozeznat, ale to neznamená, že mezi nimi nejsou např. povahové rozdíly – k uchovnění nejsou připouštěni psi, kteří projevují známky agrese, hysterie, nebo jsou špatně ovladatelní. Předpokladem pro uchovnění je rovněž absolvování základního výcviku a zkoušky OVVR (ověření vrozených vlastností retrieverů), což v praxi znamená, že chovný jedinec je schopen se naučit základní povely a tuto vlastnost dále předat na své potomstvo. Dovedete si představit soužití s poměrně velkým psem, který by vás neposlouchal?
Ano, pejsek s průkazem původu je dražší. Za zvýšené náklady při koupi ovšem získáváte záruky splnění vzhledových a povahových vlastností vybraného plemene, zaručený gentický původ a v neposlední řadě i možnost později svého nově nabytého přítele uchovnit a eventuelně tak pokračovat v jeho rodové linii vlastními potomky s průkazem původu.
Ekonomický aspekt chovu psího kamaráda je sice důležitý, ale zdaleka ne nejdůležitější. Nemyslíte?
